Pokud někdo není schopen přímo se spojit s tímto vnitřním světlem, musí hledat světlo venku.

Vnější světlo – duchovní učitel – je člověk, který provází upřímného hledajícího na jeho vnitřní cestě, aby mu pomohl navázat spojení s vnitřním světlem – moudrostí. Ten, kdo se opravdu snaží zažít své vnitřní světlo, snadno najde i světlo vnější, které mu bude na jeho vnitřní pouti nápomocno.

Každý jednotlivec musí prožít pravdu ve svém vlastním srdci, protože zkušenost druhých nelze ztotožňovat se zkušeností vlastní. Osvícený učitel nikomu nemůže předat své vlastní osvícení.

Rady učitele nám slovně pomáhají pochopit naše mentální a fyzické funkce, projevy a problémy, abychom mohli začít s hledáním sebe sama. Povinností duchovního učitele je předávat žákům informace a povinností žáků je praktikovat je a přeměnit je ve vlastní krev.

Každý chápe realitu spíše na základě svých vlastních schopností než na základě reality samotné. Vaším duchovním učitelem proto může být jen takový člověk, který vám rozumí a kterému rozumíte vy.

Nejdokonalejším a nejzákladnějším učitelem je příroda a příroda má pro všechny bytosti, a zvláště pro lidské bytosti, jen jediný cíl: převést je od mnohosti do říše jednoty.

Duchovní učitel nikoho nevede k závislosti na své osobě ani nepředstírá, že je něčí mistr. Ti, kdo sami sebe deklarují jako světlo nebo kdo jen předstírají, že jsou světlem, jím s naprostou určitostí nejsou.

Skutečný učitel je ten, kdo z vašeho srdce odnímá energii soutěžení a žárlivosti a učí ho milovat nejen všechny osoby v přítomnosti, nýbrž i v minulosti a budoucnosti. Když je nastoleno spojení s vnitřním světlem, všechno sobectví, sklony ke špatnosti, chaos, disharmonie, ignorance, samolibost, nepochopení, konflikty, nenasytnost, chtivost a nenávist zmizí a nahradí je plynulý tok lásky, porozumění, sounáležitosti, nezištné služby, vděčnosti a soucitu.”